Kvalita teplé vody a legionella

Pokud by se v případě výskytu bakteriální kolonizace bakterií legionela v systému přípravy a distribuce teplé vody postupovalo metodou zkoušek a omylů, bude zcela neúčelně vynakládána značná finanční částka a zbytečně směrována aktivita zodpovědných osob, které mají daný systém přípravy a distribuce teplé vody na starosti.

S trochou nadsázky lze uvažovat, že žádný z odborných partnerů od chvíle identifikace problému by se neměl chovat jako houbař, který jde nazdařbůh do lesa. Chce sice houby najít, ale neví kde. Technická stránka je u nás za běžného stavu přehlížena a je brána na milost až v havarijních situacích. Chceme-li problém řešit a odstranit, musíme vědět jak a kde.

Podmínky provozu technického vodního obslužného systému musí mít určeny v projektové dokumentaci kritické body, jejich zabezpečení a návrhy postupu od realizace k uvedení do provozu a monitorování, s minimalizací mikrobiologického a zdravotního rizika, i úsporou energie a vody.

Možnosti pro kreativní přístup u projektantů, ale i obsluhy a provozovatelů jsou a měly by být ještě větší, neboť současný stav je téměř nevyhovující - a to i přes známé problémy s četností výskytu mikrobiální kolonizace a tedy možností onemocnění legionelózou. Jakost teplé vody podléhá přísným pravidlům. Musí splňovat bakteriologická, biologická a chemická kritéria dané vyhláškou č. 252/2004 Sb. v platném znění, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, četnost a rozsah kontroly pitné vody.

Výskyt bakterie legionela a její účinky na člověka

Bakterie Legionella pneumophila je člověku nebezpečná, dostane-li se do plic, kde způsobí onemocnění zvané legionelóza. Legionelóza se projevuje jako zápal plic s velmi prudkým průběhem. V případě včasné diagnózy je onemocnění léčitelné dostupnými léky, problém je v odlišení legionelózy od běžného zápalu plic. Dostanou-li se tyto bakterie do trávicího traktu, nijak se neprojevují. Protože bakterie jsou životaschopné pouze ve vodním roztoku, je tedy pro člověka nebezpečné pouze vdechnutí vodní páry či mlhy, aerosolu, obsahujícího bakterie v dostatečně vysoké koncentraci.

Mezi základní způsoby postupů proti vzniku bakterie legionela patří:

• termická dezinfekce (fyzikální technologie - s doložením potřebné teploty),
• použití UV zářičů – fyzikální technologie,
• použití ionizace pomocí Ag-Cu elektrod – fyzikálněchemická technologie.

Další technologie jsou již chemické

• použití biocidů na bázi roztoku chlornanu
• použití biocidů na bázi roztoku chlornanu dodávaného výrobcem,
• použití anolytu s obsahem chloru (vyráběný elektrolýzou NaCl na místě),
• použití biocidů na bázi dalších halogenů,
• použití oxidu chloričitého (chlordioxidu) vyráběného na místě („in situ“)
• z výroby ze sloučenin bez generátoru připravovaných na místě dávkování,
• použití oxidu chloričitého ve formě stabilizovaného roztoku dodávaného výrobcem,
• použití oxidu chloričitého z vyráběného na místě („in situ“) z výroby na místě
• generátorem,
• použití peroxidu vodíku se stříbrem,
• použití neoxidačních biocidů.

Prevence a kontrola provozních stavů

Z pohledu prevence je na prvním místě materiálová sestava vodní sítě – vnitřního vodovodu, tj. aby již v projektu byly použity vhodné materiály a to nejen z pohledu životnosti. Dále musí následovat vhodné hydraulické řešení vnitřního vodovodu, MaR, řešení stabilizace teploty připravované teplé vody a vhodná úprava studené pitné vody používané vody k  ohřevu, se znalostí dodávané studené pitné vody - místní kvality.

Zde lze doporučit, aby provozovatel měl v rukou provozní řád vnitřního vodovodu, který by měl vypracovat v návrhu projektant ZTI a v průběhu zkušebního provozu by měl být „ověřen“, a to vedením alespoň základního provozního deníku.

Závěr

Je důležité, aby celý systém přípravy a distribuce teplé vody měl dlouhodobou životnost (min. 50 let u vnitřního vodovodu!). Celá problematika začíná u investora a pokračuje přes architekta až po projektanta, který by měl brát v úvahu i prevenci proti výskytu bakterie legionella. V rámci školení projektantů bude téma probíráno podrobněji.

Autor: doc. Zdeněk Pospíchal

Redakčně kráceno, celý článek dostupný ZDE.